Všechny ukazatele naznačují, že v roce 2019 budeme za vrcholem cyklu: prakticky vyčerpané zdroje pracovní síly, pokles tempa růstu HDP, rostoucí úrokové sazby, rostoucí cenová a mzdová hladina atd. Proto se také v podstatě všichni komentátoři shodují na tom, že v příštím roce centrální banka ještě dvakrát zvedne sazby, poprvé už v prvním čtvrtletí.
Kromě slábnoucí zahraniční poptávky je také na místě otázka, zda začneme pociťovat důsledek měnové expanze let 2013-2017, která v historii České republiky nemá obdoby. Centrální banka jistě v příštím roce udělá vše, aby zvrátila, nebo alespoň zmírnila či oddálila další fázi monetárního cyklu vyznačující se růstem nezaměstnanosti a souvisejícím poklesem produktu pod potenciál.
V podstatě nám nezbývá než čekat, jak to dopadne. Pomoci by mohla vláda, která by se již teď měla začít připravovat na hrozbu recese: současný čas hojnosti na výdajové straně využít k zeštíhlení státního aparátu, naopak posílit investice (v našem případě hlavně prosadit jejich zrychlení) a na příjmové straně se podívat, jak změnit její strukturu tak, aby v době recese např. zmírnila negativní dopady na trhu práce, zejména v případě ohrožených skupin mladých rodin nezřídka zatížených hypotékami a lidmi před důchodem. To jsou samozřejmě v podmínkách slepovaných vládních koalicí všechno spíše zbožná přání než realistická očekávání. O pojmech jako důchodová reforma atd. proto pravděpodobně v příštím roce opět neuslyšíme.
Příští rok bude v Evropě zejména ve znamení brexitu a evropských voleb. V Bruselu se obávají vychýlení současné rovnováhy dvou hlavních proudů v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany a Socialistů a demokratů, a všichni v podstatě čekají, jak moc posílí extrémnější síly a co to bude znamenat pro zásadní změny, které chystá EU pro eurozónu, pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku a také, Češi zbystřete, pro víceletý finanční rámec 2021-2027 včetně pomoci z kohezní politiky, tzv. eurofondů.
Co nelze pominout jsou nervózní světové akciové trhy, kterým konečně po několika letech strmého růstu došlo, že býk se za současné politické a bezpečnostní situace, ale třeba i za nejistoty dalšího vývoje v Číně, nepase na louce, ale spíš se brodí ve vodě.
Na závěr přidám jednu drobnou paralelu. Den před Vánoci jsem sháněl strunový kráječ brambor, samozřejmě s cílem zefektivnit doma přípravu bramborového salátu. K mému překvapení (nechce se mi po svátcích klidu a míru používat peprnější slovo) ho neměli celkem v sedmi obchodech, kterými jsem prošel, všude byl vyprodaný. Chybělo jim něco tak zásadního pro svátky, které se postupně staly hlavně synonymem pro rekordní tržby obchodníků. Jako bychom se před Vánoci dostali na chvíli v důsledku přehřátí do fáze nedostatkové ekonomiky. Nebo to můžeme brát jako symbol toho, že ty opravdu důležité věci pro naši pohodu jsou často velmi jednoduché a neměli bychom na ně zapomínat. Přeji Vám krásný rok 2019.